6 nejzajímavějších faktů o kožedělném řemesle

existuje několik druhů kůže - telecí, hovězí, kozí, jelení, atd? Rozlišuje se také mezi takzvanou kožešinou a usní. Rozdíl spočívá v tom, zda se zpracovatel rozhodne ponechat nebo odstraní srst. Pokud je tato srst odstraněna, kůže se už nenazývá kůží, ale usní.

v minulosti se proces zpracování kůže výrazně lišil od toho dnešního? Archeologové ze slovenské univerzity se dokonce pokusili tento způsob replikovat, aby dokázali zrekonstruovat postupy, které jsou dnes již dávno zapomenuté nebo jen málo zachovány v písemné podobě. Jedním ze zachovaných postupů který archeologové napodobil, bylo namáčení usně do bahna za účelem odsrstování. Díky moderním poznatkům rychle zjistili, že tento proces není zdaleka tak efektivní, jako jeho o něco modernější podoba, namáčení do popelového roztoku. Jak se ukázalo, účinnost bahna je silně závislá na ročním období, během nichž se rozkládání mikroorganismů výrazně liší, a tudíž s ní i kvalita výsledního výrobku.

nejstarší věc vyrobena z kůže byla objevena v arménské jeskyni? Jde o jednu koženou botu, jejíž původ se datuje až do roku 3500 let před naším letopočtem. Tomu se říká kvalitně zpracovaná bota!

koželužství je jedno z nejstarších řemesel na světě? Historie kožařství sahá až ke starým Číňanům a Egypťanům. Každý národ si postupem času vyvíjel své vlastní techniky, které byly ovlivněny geografií a samozřejmě dobou, která určovala limity jejich možnostem. Například Číňané zjistili, že kouř má příznivé účinky na kvalitu kůže, zatímco Řekové a Římané o něco později začali používat tuk, kamenec hlinitý a položili základy rostlinného zpracování kůže (třísloviny), které převzaly a zdokonalili Germáni. Na Slovensku a v Čechách se koželužství vzpomíná už v dobách Velké Moravy. Podle odborné literatury tehdy Velkomoravani zvykli používat zvířecí krev, díky které useň chytila hnědý odstín.

koželužství jako takové se létami vývoje dostalo do dnešní podoby, kdy přírodní materiály, jako například oleje nebo kůry stromů nahradily chemické látky, a ruční opracovávání kůže bylo zase nahrazeno strojem. Tyto změny dopomohli člověku nejen nedostávat se do přímého kontaktu s chemikáliemi potřebnými pro zpracování kůže, ale zkrátili výrobní proces několik stonásobně.

ne všechno je jen o chemii? Slovo chemie v dnešní době zní strašidelně a často ji lidé odsuzují. Tak, jako v automobilovém průmyslu, kdy běžné vozy jsou nahrazovány elektrickými, i v koželužství se právě odehrává ekologická revoluce. Abychom byli konkrétní, kůže se dá zpracovat dvěma způsoby, a to chromem (chemicky) a tříslovinami (přírodně). Oba způsoby mají, jak to již běžně chodí, mnoho výhod a nevýhod. Například chromem opracovaná kůže je sice náročnější na přírodu, ale produkt z ní vydrží déle a výroba je mnohem kratší, což v konečném důsledku znamená, že člověk během života vyhodí méně produktů. Naopak tříslovinami zpracovaná kůže je při produkcí ekologicky méně náročná a výroba trvá déle, ale kvalita konečného výrobku utrpí, je méně flexibilní, co se týče barevného spektra, a samozřejmě je dražší. Dnes, mnoho koželužen si volí zlatou střední cestu, kdy používá míchané zpracovávání, které kombinuje výhody obou způsobů a snižuje dopady na přírodu.